9. Zastavení - Bříza
Před stavbou sídliště v 70. letech zde byly polní pozemky s ovocnými stromy a drůbežárna. Proč drůbežárna?
Drůbežáren bylo v tu dobu v obci víc. Citujeme z kroniky roku 1954: „X. sjezd KSČ stanovil v červnu 1954 další zásady budování socialismu na vesnici a likvidaci buržoazie jako třídy.“ Proto se v únoru 1954 u družstevníka Navrátila č. p. 133 začalo se stavěním drůbežárny s 362 kusy čistokrevných kuřat leghornek. Bohužel v roce 1955 při slepičím moru uhynulo 80 kuřat. Další drůbežárna stála ještě v 70. letech u Veselovských v místech dnešního minigolfu. Více jsme se o tomto počinu, především drůbežárně naproti ruční papírně, v tehdejší socialistické společnosti v kronice nedozvěděli.
Drůbežárna naproti ruční papírně v době výstavby sídliště už svou funkci neplnila. Děti ze sídliště později na betonových základech bývalé slepičárny hrávaly hokej – měly asi deseticentimetrové vyvýšené okraje, takže hokej se tam hrál výborně. Na papírenském vodním náhonu se hrával hokej pouze, když voda zamrzla.
Z důvodu nedostatku bytů byly přiděleny pozemky u náhonu papírny na výstavbu sídliště v roce 1964. Výstavba 60 bytových jednotek začala o rok později. Na jaře roku 1966 se do čtyř bloků po 15 bytech nastěhovali první obyvatelé, jednalo se především o členy družstva.
Byla zde vybudována také kotelna s kapacitou vytápění až 110 bytových jednotek. V dnešním domě hasičů se nacházela rovněž vybavená prádelna, sušárna a mandlovna, protože v koupelnách bytů se velké prádlo prát nesmělo. Nechyběl ani dětský koutek, kam rodiče během praní prádla své děti „odkládali“. (V roce 2023 byla nevyužívaná budova bývalé kotelny zrekonstruována na zázemí pro vozový park a technickou údržbu obce. Bývalou kotelnu dnes už připomíná jen vysoký komín.)
V kronice z roku 1970 je zapsáno, že po dostavbě dalších bytových domů se objevují první reklamace na dodávky tepla do bytů nejdál od kotelny, a nájemníci bloku VII proto odmítají platit náklady za otop. Teplá voda v bytech tekla omezeně jen v určité hodiny, v létě prý třikrát týdně a v zimě šestkrát týdně.
V roce 1968 byla po devíti měsících dokončena druhá etapa výstavby sídliště – další tři bloky po 16 bytech, na jaře následujícího roku se tam už bydlelo. Vklad družstevníků byl dvakrát vyšší, než kolik stála stavba první etapy. Již v tomto roce se plánovala výstavba nového sídliště pod náhonem, přihlášeno bylo 82 zájemců o družstevní byty.
Na starém sídlišti byly postaveny první garáže a zahrádky. Pro mladé rodiny s dětmi byla v současné vile Aurelii zřízena II. mateřská školka, která měla po mnoho let zcela plnou kapacitu. V roce 1969 bylo v kronice o mateřských školách v obci napsáno: „Velké Losiny mají čtyři mateřské školy. Počet dětí v nich je však nerovnoměrný. Zatímco II. mateřská školka u sídliště svou kapacitou 60 dětí na stále se zvětšující počet malých dětí na sídlišti nestačí, jsou v ostatních školkách, a to v I. MŠ u kostela, ve III. MŠ u horního kravína a IV. mateřské škole u zámku stále volná místa a některé děti ze sídliště jsou posílány do těchto školek, což jim činí různé potíže. Situaci komplikuje ještě okolnost, že mateřské školy III a IV jsou zřizovány Čsl. státními statky.“
Sídliště neslo od roku 1972 název Vítězného února, a to až do roku 1990, kdy bylo přejmenováno na sídliště U Papírny.
Pro úplnost zmíníme ještě nejstarší postavený dům na sídlišti, a sice bytový dům č.p. 501. Podle kroniky přijal MNV (místní národní výbor) dne 1.1.1964 od lesní správy nově postavenou obytnou budovu u silnice naproti papírně, kterou lesní správa původně postavila pro své zaměstnance. Tento bytový dům nebyl napojen na centrální kotelnu a podél cesty mezi lesáckým panelákem a vilou Aurelií stávaly dřevníky, protože byty v č.p. 501 měly vlastní topení. Bytový dům je dodnes v majetku obce Velké Losiny a již téměř 60 let je využíván k nájemnímu bydlení.
Vraťme se k naší bříze a přiznejme, že se nám nepodařilo vypátrat, kdo tento strom zasadil. Kronika v roce 1966 připouští svépomocí upravované trávníky a květinovou výsadbu. Je jisté, že některé stromy na sídlišti vysadili zahradníci ze zahradnictví u kostela, a mohla mezi nimi být i tato bříza. Pamětníci ze sídliště vypráví, že výsadba na sídlišti vznikla spontánně. Obyvatelé měli chuť a potřebu si vytvořit pěkné místo k životu, takže vysazovali stromy tam, kde je chtěli.
Na závěr připomeňme už jen pár zaniklých míst sídliště. Kromě betonových základů slepičárny, velkého dubu u zahrádek a dětského hřiště bývalo na sídlišti jezírko. Kvetly v něm lekníny a zdobilo trávníček ve tvaru kapky uprostřed sídliště.
Zpracovala Monika Semerádová, 2023
1955, drůbežárna v místech dnešního sídliště, SOkA Šumperk
11. 7. 1965, stavba sídliště, SOkA Šumperk
1968, sídliště Vítězného února, SOkA Šumperk
Ústní sdělení: Miroslav Ševčík, Ing. Jana Fialová
Písemné zdroje: SOkA Šumperk, kronika obce Velké Losiny, kniha II, zápisy pro léta 1958–1975. Digitální archiv Zemského archivu v Opavě - Kroniky. Dostupné z: https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=F82B42B233CA11E2B4F50019D1599A03
1962, letecké snímky slepičárny
1968, první čtyři bloky sídliště
1971, sídliště
