20. Zastavení - Borovice

Jedna z dvojice borovic vysazených u dřevěného kříže na východní straně hřbitova je vysoká 16 m a obvod kmene v době měření činil 195 cm. Dle stanoviště jí nic nebránilo v růstu a náš odhad věku je téměř 80 let. Borovice černé a pár keříků krušpánku jsou ozdobou vysokého dřevěného kříže.

Podle dochovaných fotografií měl náš hřbitov dřevěný kříž už v roce 1937. V 80. letech probíhaly společné práce na úpravě hřbitova, na kterých se podíleli místní občané. Z této doby pochází urnový háj.

Po sametové revoluci v roce 1993 členové místní organizace Československé strany lidové a losinští skauti obnovili dřevěný kříž na cestě do Žárové u odbočky k hotelu Diana (má svůj příběh v historické ročence 2021 Velkých Losin, str. 27). Ve stejném roce se také pustili do opravy chátrajícího kříže na místním hřbitově. Již tehdy u něj byly vysazeny dvě borovice. Finančně se na obnově podílela obec Velké Losiny. Když jsme se ptali tehdejších členů ČSL pana Viktorina a pana Flory, nevzpomínají si, kdo kříž postavil, ale potvrdili, že jejich členové oba zmíněné kříže zrekonstruovali. Ani kronikář Jaroslav Paclík, který psal kroniky od roku 1952, ke křížům nic nezaznamenal.

Na význam kříže jsme se ptali faráře P. Mgr. Milana Palkoviče. Vysvětlil nám, že každý hřbitov má svůj centrální kříž – ukřižovaného Ježíše Krista. Pod ním se v době Všech svatých zapaluje první svíčka.

Zpracovala Bc. Renata Čechová, 2023

Ústní sdělení: Jindřich Viktorin, Petr Flora, P. Mgr. Milan Palkovič

 

Dovyprávění o historii hřbitova od Richarda Jašše

Původní losinský hřbitov nacházející se kolem farního kostela byl zrušen v roce 1873. Dne 18. dubna 1872 podepsali farář Franz Hantschel a losinský starosta Eduard Engel kupní smlouvu na pozemek nového hřbitova nacházející se při křižovatce cest do Vízmberku (dnes Loučné nad Desnou) a Maršíkova v extravilánu obce, ale na druhou stranu blízko farního kostela. Pozemek původně patřil k farnímu obročí. Jednalo se konkrétně o pole na místě současného tzv. starého či německého hřbitova, avšak bez tzv. českého hřbitova (části mezi hřbitovní kaplí a železniční tratí). Na novém hřbitově byla postupně postavena kaple, také márnice a zahradnický domek. Jeho půda byla slavnostně vysvěcena v roce 1873 a v průběhu téhož roku byl starý kostelní hřbitov postupně zrušen.

Jelikož ani tento hřbitov nepostačoval potřebám obce velikosti Velkých Losin (do jeho „působnosti“ spadala ještě obec Bukovice a také rapotínská osada Ludvíkov), ujal se Velkolosinský okrašlovací spolek v roce 1938 úkolu hřbitov rozšířit. V průběhu roku byly vyřízeny formality. Hřbitov byl rozšířen právě o onen prostor mezi stávajícím hřbitovem a železniční tratí, obehnán moderní zídkou z betonových prefabrikátů a opatřen na východní straně pamětní deskou (dodnes zachovanou) se jmény významných členů spolku, kteří se o rozšíření hřbitova zasloužili. Velmi významnou roli v celé věci sehrál především losinský farář Msgre Jan Keslar, který jako správce farního majetku prosadil postoupení zbytku farního pozemku. Je jakousi ironií osudu, že právě farář Keslar byl prvním pohřbeným na novém hřbitově – zemřel 25. července 1939.

Zpracoval Mgr. Richard Jašš, Ph.D., 2023

1 
1937, dřevěný kříž vpravo za kaplí, SOkA Šumperk 
2 
1972, SOkA Šumperk 
2 
1974, dřevěný kříž vlevo za kaplí, SOkA Šumperk
3 
2023, pamětní deska na rozšíření hřbitova v roce 1938 okrášlovacím spolkem,
archiv obce Velké Losiny

 

Citace z kroniky r. 1986

„U schodů vzdálených 20 m od vchodu do losinského kostela Jana Křtitele jsou v malých terasách dva pamětní kameny. Vlevo je německý nápis ‚Opuštěn jako hřbitov (u kostela) v roce 1823‘, vpravo pak ‚Zřízeno okrašlovacím spolkem v roce 1923‘. V této době kolem roku 1823 byl zřízen losinský hřbitov u křižovatky silic do Loučné, Maršíkova a Bukovic. V rozšířené části tohoto hřbitova je na zdi podél železniční trati německý nápis ‚Rozšíření hřbitova okrašlovacím spolkem 1938 za zvláštního spolupůsobení členů, předseda Florian Dresel‘, a vyjmenováno 22 členů. V letech 1972–1974 byla stará část hřbitova upravena v akci Z na urnový háj.“

 

Písemné zdroje: SOkA Šumperk, Kronika obce Velké Losiny, Kniha IV, zápisy pro léta 1985-1993. Digitální archiv Zemského archivu v Opavě - Kroniky. Dostupné z: https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=5D800DCC3DEF11E2B5000019D1599A03

 

SOkA Šumperk, fond Farní úřad Velké Losiny, karton 1.

JAŠŠ, R.: Zrušení hřbitova kolem kostela v roce 1873. In: Historická ročenka Velké Losiny 2002 – kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách. Velké Losiny, 2003, s. 25 – 27.