• 01
  • 02
  • 03
  • 04
  • 05
  • 09
  • 10
  • 11

Jak Losiny ke svému názvu přišly?

Český název Losiny se poprvé objevuje v roce 1412 v moravských zemských deskách, kde se píše o Janu Dítě sídlícím na Losinách, v originále "residens in Lossynach". Do této doby se v dochovaných písemnostech setkáváme pouze s latinským názvem Ulricivilla (poprvé v r. 1351) a německým názvem Ulrichsdorf (poprvé v r. 1391), později pak Ullersdorf. Obě pojmenování vycházejí z osobního jména Ulrich, česky Oldřich (osoba tohoto jména byla nejspíš lokátorem, tedy zakladatelem obce), a tak by se česky měly Velké Losiny jmenovat vlastně Oldřichova Ves nebo třeba Oldřichov či Oldřichovice.

 

> více

Kubínova rokle u Velkých Losin

Z losinského zámku podél Štolnavského potoka vede cesta do úžlabiny, která se podle hustého jedlového lesa, co tu dříve rostl, jmenuje Černá rokle. Její jižní části se říká Děsná nebo též Kubínova rokle.

> více

Losinská Meluzína

V místech, kde se dnes rozkládají Velké Losiny a losinský zámek, nebylo před mnoha a mnoha lety nic než vysoký les se spoustou zvěře. Majitel tohoto lesnatého kraje, mocný hrabě, sem občas jezdíval se svým doprovodem a urozenými hosty na hon. Jednou opět táhl na vícedenní lov, provázen mnoha pány a rytíři a jejich panoši. Lesem znělo hlasité halali lesních rohů, křik a lomoz honců a štěkot psí smečky. Úlovek byl bohatý, všichni se radovali.

> více

Losinský dvorní šašek Falknjankl

Svého času měl pán losinského zámku na svém dvoře šaška, kterému říkali Falknjankl. Ten měl dar předvídat budoucnost. Tato schopnost mu však mnoho dobrého nepřinesla. Jednou jel se svým pánem na obhlídku panství. Během cesty jeli kolem vrchnostenského ovčáka, který na poli hlídal stádo. Z houfu ovcí se oddělilo čilé mládě a vyvádělo skopičiny.

> více

Objevení léčivého pramene ve Velkých Losinách

O objevení losinského léčivého pramene se vypravuje tato pověst: Jeden sedlák vyhnal svého vychrtlého nemocného koně, který měl prašivinou a vředy pokrytou celou kůži; měl strach, aby mu nemocný kůň nenakazil ostatní dobytek. Kůň se dopotácel na louku, na níž byl léčivý pramen, lehl si do tůně a zůstal tam a zůstal tam tři dny ležet. Léčivá voda mu dodala sílu, kůň se vzchopil, začal se válet v rašelině a nakonec vesele vyskočil a napásl se na louce.

> více

Pověst o Minichově kameni u Velkých Losin

Severně od Velkých Losin se zvedá příkrý vrch Chlum, jehož poslední výběžek se jmenuje Minichův kámen podle skřítka Minicha. Minich, zvaný také Zelený pasáček, se zjevil mnoha sedlákům pracujícím na poli – popovídal si s nimi, obdaroval je a zase zmizel v kopci. Tam strážil velké poklady zlata a drahých kamenů. Jeho podzemní palác byl přesto, byť jen jedenkrát v roce, otevřen každému.

> více

Příběhy žerotínských dubů na Šumpersku

Když se v únoru 2007 při silné vichřici zlomil kmen Popravčího dubu ve Velkých Losinách, jakoby s tímto stromem navždy odešla i jeho podivuhodná legenda. Dub vyrůstal na pozemku, který byl po staletí majetkem rodu Žerotínů. Podle legendy tradované z generace na generaci se pod tímto dubem v době nevolnictví shromažďovali poddaní před nástupem na robotu a údajně se zde také konaly popravy žen obviněných z čarodějnictví. Od počátku 20. století byl tento strom začleněn do sítě  geometrických bodů a konzervátor ochrany přírody Rudolf Maximovič jej zařadil  do prvního seznamu památných stromů Republiky Československé.

 

> více

GPS: 50°1´55.200´´N 17°2´22.643´´E

Kalendář akcí 2017